Návrh řešení montážní připojovací spáry dle ČSN 730540

Na stavbách je celá řada detailů, které zdánlivě nevyžadují naši pozornost. V řadě případů posléze dochází k závadám během užívání budovy díky benevolenci k realizaci, nevědomosti či záměru "ušetřit" při realizaci. Jedním z velmi opomíjených míst je připojovací spára otvorových výplní.

Co si představit za pojmem "připojovací spáry otvorových výplní"? Jedná se o prostor (spáru), která se vyskytuje na obvodovém plášti každé budovy s okny, dveřmi, prosklenou fasádou či střešními světlíky v množství minimálně desítek metrů. Styk, který dle požadavků ČSN 73 05 40 - 2 má dosahovat podobných tepelně-izolačních vlastností a trvanlivosti, jako okolní přilehlé konstrukce. Jak toto koresponduje s realitou?

V současnosti je používán převážně jeden způsob montáže, kdy je okno mechanicky ukotveno do otvoru a vzniklá spára zapěněna polyuretanovou pěnou. Takto vytvořená spára bývá zpravidla ještě ponechána několik týdnů či měsíců vystavena povětrnosti, přičemž polyuretanové pěny nejsou obecně deklarovány jako UV stabilní a dochází tedy k jejich pozvolné degradaci. Pěna se stává sprašnou, její schopnost tepelně izolovat se narušuje. Nakonec při dokončení exteriérového opláštění bývá polyuretanová pěna překryta vrstvou omítky. Díky tomuto i následně, po čas užívání budovy, může izolant nekontrolovatelně zvyšovat svoji vlhkost zafoukáním dešťové vody, kapilárním transportem vlhkosti z omítkového materiálu, který bývá zpravidla vysoce pórovitý i difuzí vodní páry s kondenzací uvnitř konstrukce. Tak či onak tepelně-izolační materiál změní vlastnosti a spára se stává tepelným mostem se všemi dalšími negativy.

Pokud se podíváme na interiérovou stranu spáry, která bývá velmi často ošetřena štukem či jinou omítkovou směsí, je nutné brát v úvahu, že již při běžném provozu domácností či kanceláří dosáhne vzduch v místnosti určité relativní vlhkosti a díky rozdílné hladině parciálních tlaků uvnitř a vně budovy se šíří obvodovými konstrukcemi. Jestliže dojde k 100 % nasycení vzduchu, díky prudkému poklesu jeho teploty v konstrukci obvodového pláště včetně izolantu připojovací spáry, dojde k vytvoření rosného budu a vzniku kondenzátu. Nejchoulostivějším místem je právě připojovací spára, která má zpravidla stavební hloubku jen 7 cm, ale očekávání a požadavky hovoří o její srovnatelné tepelně-izolační schopnosti s vlastnostmi zdiva i moderní konstrukce otvorové výplně. Materiál polyuretanové pěny je však nasákavý a není-li množství vlhkého vzduchu proudícího do spáry regulováno či do spáry zatéká, vlhkost v něm přes podzimní, zimní či ranně jarní týdny zůstává. V místě spáry potom vznikají tepelné mosty, praskliny v omítce, plísně. Ve svém důsledku může dojít v krajních případech až k degradaci okolních stavebních konstrukcí.

Návrh detailu

Návrh řešení, výběr produktů, zvážení proveditelnosti plus koordinace prací subjektů je absolutní nutnost z hlediska vytvoření kvalitního stavebního díla a toto platí ve zvýšené míře i pro vytvoření dlouhodobě funkčního napojení jednotlivých konstrukcí. Díky řadě rozličných faktorů působících na obvodový plášť budovy a tedy i na jeho spáry, je třeba výběr vhodných materiálů vždy důkladně zvážit. Klíčem bývá důkladné provedení prováděcí projektové dokumentace, která v případě, že je důkladně vypracována až do fáze provedení nejmenších detailů, významnou měrou přispívá k zajištění optimalizace průběhu výstavby.

Požadavky

Požadavek na vzduchotěsnost budov nebo jejich částí je dán hodnotami uvedenými v normě "Tepelná ochrana budov - část 2: Požadavky (ČSN 73 05 40 - 2)". Průvzdušnost pláště lze v praxi ověřit podle ČSN EN 13829:2001-02, při rozdílu tlaku mezi interiérem a exteriérem 50 Pa. Vlastní průvzdušnost spáry je možné stanovit ve zkušebně dle ČSN EN 1026 na reálném vzorku

Pro vytvoření účinné exteriérové bariéry bývá zpravidla volen způsob dokonalého utěsnění a odvádění vody od prostoru spáry. Materiály je nutno volit s ohledem na nadmořskou výšku budovy, oblast, lokalitu apod. Obecně lze konstatovat, že pro většinu budov je dostačující těsnost materiálu do 600 Pa tlaku vody hnaného deště, zkoušeno např. dle ČSN EN 1027.

Materiály

Obecně lze jako těsnicí materiál použít vybrané vhodné tmely, prefabrikované provazy, pruhy, fólie, lepicí pásky nebo speciální profily. Neprodyšné a naopak pro exteriér vodě a povětrnosti odolné pásky či fólie se mohou skládat například z plastů, hliníku, elastomerů, živičného materiálu a jejich různých kombinací s ověřenou těsností. Neměl by být opomíjen fakt, že spárovací materiály sloužící jako "tepelně izolační materiál", např. naprostá většina PUR pěn či minerální vata, jsou schopny jen omezeně kompenzovat smrštění, prodloužení nebo jinou deformaci stavebních prvků, a také proto nejsou dostatečné pro řešení detailu připojovací spáry. Jednou z možností komplexního a funkčního utěsnění připojovací nabízí Okenní těsnicí systém "i3". Skládá se v současnosti z více než devíti komponentů s uživatelskými modifikacemi, rozdělených dle svých užitných vlastností do zón:

Vnější uzávěr

např. okenní fólie Exteriér, okenní flexfólie Exteriér, illmod 600 tvoří primární ochranu proti zatékání vody do spáry při působení povětrnostních vlivů. Navržené materiály jsou navíc vysoce paropropustné a umožňují tedy dobré odvětrání připojovací spáry, v níž může docházet ke shromaždování a kondenzaci vodních par.

Funkční úsek (středové těsnění) - obvykle komponentní pěny

Prostor mezi okenním rámem a zdí by měl být vyplněn kvalitním tepelně a zvukově izolačním materiálem.

Vnitřní uzávěr

např. okenní fólie Interiér, okenní flexfólie Interiér, okenní butylová fólie, Butyl Fleece, Perennator FA101 Silikon pro okna a spáry. Slouží jako bariéra odolná vůči průchodu vzduchu a s ním i vlhkosti do prostoru spáry. Přičemž platí pravidlo "těsněji uvnitř než z venku". Rozdíly těsnosti materiálů okenního těsnicího systému i3 jsou, pro exteriér spáry a naopak interiér, zvoleny s důrazem na co nejvyšší rozdíl. Doporučený rozdíl těsností obou materiálů uváděný hodnotou Sd by měl být min. 10násobný, čím vyšší je rozdíl, tím je možnost kondenzace vody nižší.

Konstrukční doporučení

Proveditelnost detailu je v řadě případů klíčem k úspěšné aplikaci a funkčnímu výsledku. Zpravidla je neprodyšná vrstva uspořádána na interiérové straně izolační roviny, kdy tímto opatřením je zamezeno proudění vzduchu do konstrukce či spoje. Na exteriérové straně jsou naopak umístěny materiály vysoce prodyšné, avšak odolné vůči průniku hnaného deště. Styky a spoje musí být utěsněny účinnými těsnicími materiály s požadovanou životností, odolávající vlivu povětrnosti, dilatačním pohybům a objemovým změnám. Z hlediska prostupu vodních par a nebezpečí kondenzace vodní páry v konstrukci je výhodné, pokud jsou vrstvy v konstrukci řazeny takovým způsobem, aby se velikost součinu tepelné vodivosti a faktoru difúzního odporu jednotlivých vrstev směrem od vnitřního povrchu (od interiéru) postupně snižovala. Může při takto uspořádaném detailu snadno docházet k žádoucímu odvětrání spáry.

Principiální náčrty připojení oken

Všechny používané materiály, které se podle typu zdiva dají různě kombinovat, musí být navrženy tak, aby je bylo možné později běžným způsobem překrýt tzn. např. omítnout tak, aby i z estetické stránky spára splňovala nároky na ni kladené.
 

  Vyžadujte kvalitu, rozhodněte se pro kompletní těsnící systém (1 MB)

 
PROPLAST K s.r.o. PROPLAST K s.r.o.